apaścimaa.1 What is not followed by any other, having no other in the rear, last (used much in the same sense as paścima; cf. uttama and anuttama, uttara and anuttara); ayamatra tejanmanyapaścimaḥ paścimāvasthāprarthitomakaraṃdabāhupariṣvaṃgaḥ Māl. 9; ayamapaścimasterāmasya śirasi pādapaṃkajasparśaḥ U. 1 (v. l. for paścima); prasīdatu mahārājo mamānenāpaścimenapraṇayena Ve. 6; praṇamāpaścimasya pituḥpādayoḥ Mu. 7; tāta aṃba me'paścimaḥ praṇāmaḥ Nāg. 5; apaścimaṃ kuru vacanaṃ Ve. 141. 2 Not last, first, foremost; śrutavatāmapaścimaḥ R. 19. 1. 3 Extreme; apaścimāmimāṃ kaṣṭāmāpadaṃ prāptavatyahaṃ Rām.
apaścimaa.1 What is not followed by any other, having no other in the rear, last (used much in the same sense as paścima; cf. uttama and anuttama, uttara and anuttara); ayamatra te janmanyapaścimaḥ paścimāvasthāprārthito makaranda- bāhupariṣvaṅgaḥ Māl.9; ayamapaścimaste rāmasya śirasi pādapaṅkajasparśaḥ U.1. (v.1. for paścima); prasīdatu mahārājo mamānenāpaścimena praṇayena Ve.6; praṇamāpaścimasya pituḥ pādayoḥ Mu.7; tāta amba me'paścimaḥ praṇāmaḥ Nāg.5; hā kathamapaścimamasya vacanam | Nāg.4; apaścimaṃ kuru vacanam Ve.141. -2 Not last, first, foremost; śrutavatāmapaścimaḥ R.19.1. cf. also vipaścitāmapaścimaḥ |-3 Extreme; apaścimāmimāṃ kaṣṭāmāpadaṃ prāptavatyaham Rām.
apaścima (3. a + pa°) adj. der keinen Letzten nach sich hat, der letzte, äusserste: kaśyapaśca mahābhāgasteṣāmāsīdapaścimaḥ R. 3, 20, 9. apaścimāmimāṃ kaṣṭāmāpadaṃ prāptavatyaham N. (BOPP) 13, 33.